Všechny testovací případy patří do jedné konkrétní testovací úrovně a jejich názvy vycházejí z názvu této úrovně. Definovány jsou následující testovací úrovně:
- Address
- Basic
- Connectivity
- Consistency
- DNSSEC
- Delegation
- Nameserver
- Syntax
- Zone
Název testovací úrovně nerozlišuje velikost písmen, ale při odkazování na testovací úrovně musí být použit výše uvedený tvar, tedy pouze první písmeno velké, s výjimkou zkratek, které se zapisují celé velkými písmeny.
Například „Address“, nikoli „ADDRESS“ ani „address“.
Identifikátor testovacího případu v dokumentaci testů (jak v hlavním nadpisu, tak v sekci „Test case identifier“) používá název testovací úrovně definovaný výše a má formát:
{Název testovací úrovně} + {Index}
Při odkazování na testovací případ by se měl pro lepší čitelnost používat výše definovaný zápis názvu testovací úrovně.
{Index} je dvoumístná přípona v rozsahu 01–99 a musí být zvolena tak, aby byl identifikátor testovacího případu jedinečný. Obvykle se používá první volný index.
Příklady identifikátorů testovacích případů:
- Address03
- Basic04
- DNSSEC15
- Zone06